Jihočeští taťkové

Pan Beránek (bývalý předseda Hnutí Duha, nyní pracovník Greenpeace) uveřejnil 7.5.2007 článek pod názvem Proč nefunguje dohoda z Melku.
Pod článek jsem umístil komentář, ale v rámci lepší informovanosti dávám k přečtení totéž, mírně doplněné i na naše stránky. Myslím, že je dobré, aby si každý, kdo se zajímá o energetiku přečetl, jak pan Beránek manipuluje čtenáři:Nedávno jsem psal panu Beránkovi, že má na svých stránkách špatné údaje ohledně temelínského paliva. (Použil údajů pana Pavlovce, naši čtenáři vědí, o co šlo. Pokud ne, najdou na našich stránkách). Odepsal mi, že mu Temelín mnohokrát lhal a tak nemá důvod věřit mým údajům. Na to jsem mu odepsal mimo jiné, že lže také. Tento můj mail už zůstal bez odezvy…
Když jsem si přečetl výše uvedený článek pana Beránka, musel jsem konstatovat, že lež a zavádějící informace zůstávají dále ve „zbraňovém arzenálu“ bývalého předsedy Hnutí Duha..
Pokusím se reagovat na některé nejkřiklavější nesmysly z článku:
1) Pan Beránek píše: „Když v létě 2000 nefungoval zavážecí stroj, kterým se v reaktoru mění kazety s palivovými články, přistoupil SÚJB na provizorní řešení jeho napájení ze záložního zdroje, ačkoliv se tím vytvořilo riziko selhání v mimořádných situacích – například kdyby bylo nutné palivo po aktivaci v nouzi rychle vyjmout“.
Běžný občan to neví, Beránek to buď neví, nebo záměrně lže. O čem mluvím? Aktivaci paliva při jeho výměně zabraňuje mnoho organizačních a technických opatření. Aktivaci ale nezabráníte „rychlým vyjmutím„ paliva. Transport jednoho palivového souboru trvá přibližně půl hodiny a z toho jasně vyplývá, že aktivaci paliva se na jaderkách tlakovodního typu brání jinak. K nejdůležitějším opatřením patří nadávkování kyseliny borité do vody, která protéká reaktorem a zabránění přítoku čistého kondenzátu do reaktoru po celou dobu odstávky jaderného bloku.
2) Dále Beránek píše: „Vše vyvrcholilo v říjnu 2000, kdy ČEZ podal žádost o povolení ke spuštění prvního bloku v pátek 6. října a už v pondělí 9. října mu povolení přímo do Temelína osobně přivezla předsedkyně úřadu Dana Drábová. Zatímco české úřady běžně vyřizují různé drobnosti dlouhé týdny, SÚJB stihl vyhodnotit tisíce stran podkladů a vydat zásadní rozhodnutí povolující zahájení štěpné jaderné reakce během víkendu.“
Opět si zde vymýšlí! Datumy jsou správně, ale ty tisíce stran textu dostával SÚJB postupně a v pátek 6. října dostal Úřad už jen poslední zbytek údajů, které chyběly.
Je mi ale jasné, že tato informace pana Beránka nezajímá. On potřebuje nasadit SÚJB psí hlavu a k tomu je ochoten použít cokoliv. Bohužel běžný občan, který si (třeba na rozdíl ode mne) nemůže potřebné údaje zjistit, může jeho nesmyslům uvěřit.
3) „Oblíbený“ svar Greenpeace: „Dodnes přitom zůstává závažné a řadou důkazů podložené podezření, že SÚJB aktivně zatajoval nelegálně provedený svar na primárním okruhu prvního temelínského bloku. Vedení úřadu nejprve existenci problému popíralo, následně provedlo inspekci, která problém podle informací přímých účastníků potvrdila. SÚJB ale následně tvrdil, že tato kontrola nikdy neproběhla, a když ji následně musel připustit, již déle než tři roky odmítá zveřejnit příslušný protokol. Inženýrce, která kontrolu prováděla, uložilo vedení úřadu mlčenlivost, zakázalo jí vstup do Temelína a nakonec ji zbavilo funkce inspektorky. Když policie začala slabé místo vyšetřovat na základě trestního oznámení, navedli ji inspektoři úmyslně na jiný svar, ačkoliv v té době již disponovali jednoznačnou identifikací chybného svaru.“
Pokud existuje řada důkazů, jak Beránek spolu s panem Tutterem z GP tvrdí, proč tedy případ policie již dvakrát odložila? Právě pro nedostatek důkazů!
Inspektorka která prováděla kontrolu ohledně svaru dvakrát vypovídala na policii, takže není pravda, že by jí vedení úřadu nařídilo mlčenlivost.
Není pravda, že by SÚJB schválně navedl policii na kontrolu jiného svaru. Pravda je to, že na svaru, který označil svědek Greenpeace se nic nenašlo. A proto „logicky“ hledalo GP nějaký důvod, jak je to možné. A došlo tedy k závěru, že to musel být podvod a že někdo označil jiný svar. A soudí se již čtyři roky a budou se soudit dál, protože by museli přiznat, že je to jinak a do této ostudy se jim nechce jít.
Jinak svary na potrubí průměru 850 mm okolo reaktorů na prvním i druhém bloku byly důkladně zkontrolovány několika metodami. A zde je třeba přiznat, že i díky Greenpeace jsou to dnes nejlépe kontrolované svary široko daleko. A jsou v pořádku.
4) Beránek dále píše: „Vraťme se ale do roku 2000, kdy ještě nikdo neměl v rukou statistiku více než stovky nehod, které se v temelínské elektrárně odehrály během prvních šesti let provozu, ačkoliv nad benevolentním přístupem k opakovanému vytékání vody z primárního okruhu, ke kroutícímu se palivu a špatně fungujícím regulačním tyčím zůstává stát i selský rozum.“
Je pravda, že události, které se od spuštění staly se nelíbí ani mě, který na elektrárně dělám. Na druhou stranu Beránek moc dobře ví, že nejzávažnější události byly podle stupnice INES klasifikovány stupněm 0 nebo maximálně 1. (Mezinárodní stupnice INES má stupně od nuly až po sedmičku. Stupeň 7 byl Černobyl).
Byly to tedy „odchylky“, nebo „anomálie“ s nulovým vlivem na jadernou bezpečnost. Nedávno byla na Vládu odevzdána zpráva, která tyto události posuzuje z hlediska srovnání s elektrárnou Dukovany v době cca šest let po jejím spuštění (kvůli srovnání stavu s Temelínem) a též byly události klasifikované podle INES srovnávány s elektrárnami francouzskými. Temelín je s EDU v dobách spuštění srovnatelný a za francouzskými JE mnoho nezaostává.
Navíc, kdyby neexistovala dohoda z Melku, o které Jan Beránek píše, tak by se na veřejnost dostala zpráva o cca pěti až deseti událostech na ETE od roku 2000. Informovanost by prostě byla stejná, jako tomu je u provozních událostí na ostatních jaderných elektrárnách ve světě.
Také zmínka o benevolentním přístupu ne ETE je mimo realitu. Pan Beránek zde mluví o něčem, do čeho „nevidí“. Každá událost, o které píše je podložena hlášenkou a zabývá se jí tzv. Poruchová komise. U každé události, která se na JE stane jsou stanovena nápravná opatření. Jinými slovy, na Temelíně se pracuje s každým problémem a SÚJB se velmi zajímá, jaká řešení byla, jsou a budou přijata.
Jestliže nad tím zůstává stát selský rozum pana Beránka, klidně se může zeptat na SÚJB. Já to vidím, že má velký nedostatek informací v oblasti, o které píše. Nebo spíš píše to, co napsat potřebuje. Záměrné vzbuzování strachu z jaderné energetiky je známá metoda protijaderných aktivistů.
5) Dále se můžeme dočíst, že: „Protokol z Melku a jeho následné upřesnění z Bruselu neměl ale ambici dosáhnout zlepšení poměrů v Temelíně. Česká republika jeho produkci Temelína kompletně vyváží, takže rizika nejsou vyvážena ani naléhavou společenskou potřebou nebo přínosem, jak to mimochodem vyžaduje český atomový zákon.“
Vývoz celé produkce Temelína je opět jedna z těch „nevinných“ lží, která se hodí aktivistům typu Jana Beránka do krámu.
Je pravda, že elektrickou energii vyvážíme. Zatím… Ale není pravda, že Temelín jde na vývoz. Existuje určité „řazení“ bloků při jejich připojování k energetické síti a jaderné elektrárny vyrábějí v základním režimu, protože mají nízké náklady na palivo. Pokud by ČR nevyvážela, odstaveny by byly některé klasické elektrárny. Nikoliv však Temelín, nebo Dukovany. Již mnohokrát bylo toto aktivistům vysvětleno, ale hrají dál tuto svou ohranou písničku. Neboť stokrát opakovaná lež…

6) „Bezpečnostní problémy“ podle Melku.: „Nejméně dva z nich nebyly přitom vyřešeny dodnes. Jedná se o zajištění vysokotlakých potrubí, kdy se v prostorách elektrárny v patře na úrovni 28,8 metru nacházejí všechna čtyři vysokotlaká potrubí vycházející z kontejnmentu ve velmi těsné blízkosti. V případě prasknutí jednoho hrozí, že dojde k mohutnému švihu částí potrubí a poškození dalších souběžných potrubí, což může přerušit chlazení reaktoru a zapříčinit těžkou havárii. V zemích EU jsou proto jednotlivá potrubí stavebně oddělena (například Německo) nebo vyvedena z kontejnmentu v dostatečné vzdálenosti od sebe (například Francie). Česká strana problém vyřešila po svém, papírovou cestou: ČEZ a Státní úřad pro jadernou bezpečnost si zpětně nechali zpětně zpracovat nějaké posudky a prohlásili, že potrubí se prostě roztrhnout nemůže. Druhým přetrvávajícím problémem je nedostatečně prokázaná spolehlivost havarijních ventilů. Provozovatel elektrárny argumentuje tím, že „podobné“ (sic!) ventily fungují a byly ověřeny, takže není potřeba nic měnit..“
Pan Beránek nepíše, jaké bezpečnostní ventily má na mysli. Jestli přepouštěcí ventily do atmosféry, pojišťovací ventily parogenerátorů, nebo pojišťovací ventily na kompenzátoru objemu. Pokud chce kritizovat, měl by Beránek uvádět konkrétní zařízení, jinak to vypadá nevěrohodně. Ale ať už se jedná o kterékoliv zařízení, které jsem uvedl, dohoda z Melku je PLNĚNA. A starost o ventily na Temelíně nekončí. Tak jak se mění doporučení mezinárodních organizací, tak se na všech jaderných elektrárnách ve světě stále zlepšuje a hledá. A tedy i na zmíněných ventilech (pro čtenáře jedná se o pojišťovací ventily na parogenerátorech), stejně jako na palivu, čerpadlech, výměnících atd., se bude dál vymýšlet, jak je udělat lepšími a spolehlivějšími.
Problémem číslo jedna je uváděna etažérka + 28,8 metrů. Za prvé musím pana Beránka opravit, protože tam není souběh čtyř potrubí, ale osmi potrubí. To už by měl vědět, když chcete kritizovat. Za druhé, česká strana tento problém nevyřešila papírovou cestou (jak je tvrzeno), ale instalací ocelových omezovačů švihu, které odpovídají americkým normám a které nahrazují betonové zdi. Nakonec ani v Německu (které je zmiňováno) a ani v jiných zemích nejsou ty zdi podél celého potrubí, ale jsou tam i části bez ochrany před švihem potrubí. Namátkou mohu jmenovat německou elektrárnu Isar 2, francouzské elektrárny Paluel a Penly a jaderné elektrárny Beaver Valley – 1 a Surry – 1 v USA. To však není Temelín a tak to aktivisty nezajímá…
Česká strana udělala analýzu stavu ohledně ochrany před švihnutím protrženého potrubí a došla k závěru, že vybudování betonových zdí NEZVÝŠÍ jadernou bezpečnost. Proto se žádné zdi stavět nebudou. ČR jen vyřešila daný bezpečnostní problém jinak, než to dělají například Němci. Nic víc, nic míň.
To že na vybudování betonových zdí dále trvají aktivisté a pan Beránek je naprosto zřejmé. Jejich cílem je odstavení Temelína a nikoli pochopení toho, že technický problém může mít několik stejně dobrých a správných řešení…
Ještě dodám, že pokud jde o etažérku + 28,8 metrů, tak jsou tam během odstávek bloku prováděny pravidelné kontroly celého povrchu potrubí. Na Temelíně jsme tak schopni předcházet netěsnostem na potrubí. Není to lepší, než mít betonové zdi a čekat, až to praskne?
7) Pan Beránek píše, že dohoda z Melku „nefunguje“.
Toto není věc technická, ale přesto se u ní zastavím. Podle jeho názoru dohoda nefunguje, podle mého názoru funguje, ale na rakouské straně chybí snaha a spíš odvaha prezentovat závěry šetření obyčejnému lidu.
Na základě Dohody předala česká strana Rakousku stohy materiálů. Problém je v tom, že mnohé z těchto materiálů skončily v šuplících rakouských úřadů.
V naší vládě tvrdí jenom Zelení, že Dohodu neplníme. Dokonce ministr zahraničních věcí, který byl zvolen na přání pana Bursíka po přečtení potřebných dokumentů též tvrdí, že Dohodu česká strana plní. Ale to, že pan Beránek tvrdí opak je naprosto pochopitelné. Je to jeho práce a tak to také beru.

A tím končím ohledně komentáře k článku „Proč nefunguje dohoda z Melku“. Dovolím si ještě napsat jednu poznámku k odpovědím pana Beránka, které prezentoval na otázky čtenářů na stránkách Přátel přírody:
Uvádím zde jednu celou otázku i odpověď, neboť je to zásadní:

Michal: dodatek: mohl byste mi prosim poslat odkaz na ony existující, oficiální odhady potenciálu obnovitelných zdrojů u nás - ne nějaké spekulace, ale výpočty Světové banky, Ministerstva průmyslu, životního prostředí, státní energetické agentury? Nebo mi prosim odpovezte konkretneji. dekuji
Odpověď: Některé materiály asi nejsou na webu, něco mám jen v papírovém výtisku, něco v elektronickém archivu. Ale orientačně, například pokud jde o výrobu elektřiny, což je v souvislosti s diskusí o Temelínu a jaderných reaktorech to hlavní. Technicky využitelný potenciál se pohybuje v těchto hodnotách: vítr 4 až 10 TWh, spalování biomasy 3 až 10 TWh, bioplyn 1 až 3 TWh, fotovoltaika 0,5 až 6 TWh, geotermální 10 až 30 TWh, dodatečná vodní 2 TWh (plus současné 2-3 TWh), celkem rozsah 25 až 60 TWh. Spotřeba elektřiny v ČR v roce 2006 přitom dosáhla 63,5 TWh. Děkuji za všechny otázky a přeji pěkný den! Jan Beránek

S panem Beránkem jsem se osobně setkal například před cca třemi roky na jednom semináři o jaderných elektrárnách a jejich budoucnosti. Tvrdil tehdy, že se můžeme do budoucna obejít bez jaderek za splnění dvou předpokladů:
a) zvýšit podíl OZE do roku 2050 na 50%.
b) snížení spotřebu elektrické energie ze současného stavu (tehdy rok 2004) do roku 2050 na polovinu.

V kontextu s touto jeho tehdejší představou „ladí“ i možný potenciál OZE uvedený v odpovědi pisateli Michalovi.
Je smutné, že pan Beránek nemá potřebné odkazy na tyto velmi ambiciózní vize do budoucna. Reálnost jeho čísel nechám na posouzení čtenářů. Já tu jen ještě zmíním jeden zajímavý názor, který zazněl nedávno na Radiožurnálu v rozhovoru s panem Bedřichem Moldánem – vystudovaným ekologem. Na dotaz, kolik jsem schopni do roku 2030 vyrábět z OZE se chvíli ošíval a nakonec vyřkl číslo 13%.
Nemám sebemenší důvod podezřívat pana Moldána z toho, že záměrně snižuje naše možnosti v OZE. Osobně si ale myslím, že je pan Moldán mnohem blíže realitě, než pan Beránek.

Co říci závěrem? Snad jen to, co se říkává. Souboj s podobným stylem argumentů, které používají někteří aktivisté se asi vyhrát nedá. Já ale věřím, že se dá uhrát alespoň remíza. A o tu se dnes pomocí vysvětlení výše uvedených bludu snažím.